Deutsch
Das Projekt wird im Rahmen des Programms BEETHOVEN 2 realisiert, das gemeinsam von der Deutschen Forschungsgemeinschaft (DFG) und dem polnischen Nationalen Wissenschaftszentrum (NCN) gefördert wird. Das Forschungsprojekt ist als ein deutsch-polnisch-tschechisches Kooperationsprojekt konzipiert, das vom Regensburger Institut für Slavistik und der Polnischen Akademie der Wissenschaften initiiert wurde.
Das Ziel des Projekts ist ein integrativer Ansatz zum deutsch-polnischen Bilingualismus in Polen und Deutschland, bei dem sowohl linguistische als auch soziolinguistische Aspekte einbezogen werden. Das Hauptziel besteht in der Beantwortung der Frage, ob morphosyntaktischer Wandel, der vom deutsch-polnischen Sprachkontakt verursacht wird, eine Auswirkung auf die Sprache der Bilingualen auch über Generationen hinweg hat. Die Untersuchung beleuchtet die Wechselwirkung zwischen Sprachbiographien und dem Sprachgebrauch zweier Generationen bilingualer Gemeinschaften, die zentrale soziale Umbrüche erfahren haben.
Wir nehmen an, dass die Arten von morphosyntaktischen Musterreplikationen von den Unterschieden in den Sprachsystemen abhängen. Nicht-systemische Faktoren können jedoch die Frequenz und die Variabilität der Musterreplikationen mit beeinflussen. Der Sprachgebrauch wird anhand authentischen Materials untersucht, das durch Feldforschung gewonnen werden soll.
Die Untersuchung fokussiert sich auf bilinguale Personen zweier Generationen, deren Biographien von unterschiedlichen historischen Bedingungen geprägt wurden: 1. die ältere Generation, die in Polen in den ehemals deutschen Ostgebieten lebt; 2. die mittlere Generation, die in diesem inzwischen polnischen Gebiet geboren wurde, jetzt aber in Deutschland lebt. Die Studie wird deshalb Personen einschließen, die zwei Generationen angehören, aus denselben Familien und/oder lokalen Gemeinschaften stammen, aber in unterschiedlichen Sprachumgebungen leben.
Im Rahmen des Projektes sind auch Erhebung und Auswertung von Interviews mit Tschechischsprechern in Deutschland vorgesehen, die in das Gesamtprojekt einfließen.
Das im Rahmen des Projekts erhobene empirische Material wird auch anderen Forschern in Form einer linguistischen Datenkorpus zugänglich gemacht. Die Sprachbiographien werden in Hinblick auf die Reihenfolge und die Bedingungen des Spracherwerbs, deren funktionale Verteilung und die emotionale Bindung der Sprecher in Bezug auf die Sprachen analysiert.
In der abschließenden Phase der Untersuchung erfolgen eine Korrelation zwischen der Analyse des Gebrauchs der morphosyntaktischen Replikationen und der Sprachbiographien sowie eine Interpretation des Zusammenhangs zwischen beiden.
Die Ergebnisse der Untersuchung werden einen signifikanten Beitrag leisten zum Verständnis des Sprachkontakts und – vor allem in Bezug auf die Sprachbiographien – zur Kulturanthropologie, Ethnologie und zum Verständnis nationaler Minderheiten.
English
The aim of the project is an integrative account of the Polish-German bilingualism in Poland and Germany including linguistic as well as sociolinguistic aspects. The main objective is answering the question, if morphosyntactic changes induced by German-Polish language contact in bilingual speech differ across generations. The research will focus on the interplay between language biographies and speech of two generations of bilingual communities having experienced important historical events. We hypothesize that the types of replication of the morphosyntactic patterns depend on differences between the language systems of Polish and German. However, the non-systemic factors may also influence their frequency and variability. Language use will be analysed on authentic material gained during field research.
The research will focus on bilingual persons of two generations whose biographies has been influenced by different historical conditions: 1) the oldest generation, living in Poland on the territories belonging to Germany before 1945; 2) the middle generation, born in Poland on the same territories, living contemporary in Germany. The study will therefore include persons belonging to two generations, derived from the same families and/or local communities but living in a different language environment. In order to provide empirical material to other researchers, we will create a linguistic data corpus. The language biographies will be analysed in terms of the order and conditions of the language acquisition, their functional distribution, as well as the emotional bonds of the speakers towards the languages.
The final stage of the research will be the correlation between the analyses of use of the morphosyntactic replication and language biographies as well as an explanation of the relationship between them. The results of the project will have a significant impact on our understanding of language contact and - especially with regard to the language biographies - on cultural anthropology, ethnology, and the studies on identities of national minorities. The implementation of the project is only possible in cooperation of Slavonic and German philologists from both countries. The researchers involved in the project have a unique and profiled knowledge.
Polski
„Pokoleniowe zróżnicowanie języka: zmiany morfosyntaktyczne wywołane przez polsko-niemiecki kontakt językowy w mowie osób dwujęzycznych (LANGGENER)” – grant finansowany przez Narodowe Centrum Nauki oraz Niemiecką Wspólnotą Badawczą (Deutsche Forschungsgemeinschaft).
Celem projektu jest zintegrowany opis niemiecko-polskiego bilingwizmu w Polsce i w Niemczech, uwzględniający aspekty lingwistyczne, jak i socjolingwistyczne. Głównym zadaniem jest zbadanie, czy zmiany morfosyntaktyczne wywołane przez kontakt językowy w mowie osób dwujęzycznych są zróżnicowane pokoleniowo. Badane będą zależności między biografiami językowymi a mową przedstawicieli dwóch generacji dwujęzycznej wspólnoty językowej. Z jednej strony przedmiotem zainteresowań jest dwujęzyczny mówca, a z drugiej procesy replikacji wzorów morfosyntaktycznych w obu językach: w polskim i niemieckim. Efektem będzie korpus językowy niemiecko-polskiego bilingwizmu dostępny on-line, publikacje i dwie prace doktorskie przygotowywane na Uniwersytecie w Ratyzbonie.
Badania obejmują osoby bilingwalne należące do dwóch generacji, których losy zostały ukształtowane w różnych warunkach historycznych: 1) najstarszej generacji mieszkającej w Polsce na terenach należących do Niemiec do 1945 roku; 2) średniej generacji urodzonej w Polsce, na tychże terenach, mieszkającej obecnie w Niemczech. Stosowane są metoda ugruntowana (dane empiryczne służą do postawienia kolejnych hipotez i wniosków) oraz metoda biografii językowej, oparta na swobodnym wywiadzie autobiograficznym, którego celem jest pozyskanie danych o nabywaniu i używaniu języków z perspektywy rozmówców. Wywiady są prowadzone w dwóch językach przez polsko-niemieckie pary badaczy.
Wywiady są transkrybowane, a replikacje morfosyntaktyczne anotowane, co ułatwi użytkownikowi korpusu jego przeszukiwanie. Biografie językowe są analizowane pod kątem kolejności i warunków nabywania języków, ich dystrybucji funkcjonalnej, a także nastawienia do języka. Ostatnim etapem prac nad projektem będzie zestawienie wyników analiz użycia replikacji morfosyntaktycznych z biografiami językowymi mówców należących do dwóch generacji i objaśnienie zależności między nimi.
Ponieważ osoby mówiące niemieckimi dialektami na obszarach pogranicznych w Polsce są w podeszłym wieku, projekt będzie odgrywał ważną rolę dla dokumentacji zagrożonych odmian językowych. Wyniki badań będą miały znaczenie dla kształtowania polityki językowej wobec mniejszości narodowych w obu krajach.
Porównawczo zostaną zbadane w mniejszym zakresie wybrane aspekty bilingwizmu niemiecko-czeskiego.
Przy realizacji projektu współpracują slawiści i germaniści z obu krajów. Dotychczasowe badania nad dwujęzycznością były prowadzone z pozycji narodowych i z perspektywy tylko germanistycznej lub tylko slawistycznej. Dużą wartością dodaną jest kształcenie w ramach projektu młodych naukowców z Polski i z Niemiec.
Česky
Projekt je realizován v rámci programu BEETHOVEN 2, podporovaného Německou společností pro výzkum (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG) a polským Národním centrem vědy (Narodowe Centrum Nauki, NCN). Je koncipován jako německo-polsko-český kooperační projekt, který byl iniciován řezenským Institutem slavistiky a Polskou akademií věd.
Cílem projektu je integrativní přístup k německo-polské dvojjazyčnosti v Polsku a v Německu, který zahrnuje jednak lingvistické, jednak sociolingvistické aspekty. Hlavním cílem je odpovědět na otázku, zda mají mofrosyntaktické jazykové změny způsobené jazykovým kontaktem vliv na jazyk dvojjazyčných osob napříč generacemi. Výzkum osvětluje vzájemné působení jazykových biografií a užívání jazyka dvou generací bilingvních komunit, které zažily zásadní sociální přelomy.
Předpokládáme, že druhy přejímaných morfosyntaktických vzorců závisí na rozdílech mezi jazykovými systémy. Přesto mohou frekvenci a variabilitu replikací vzorů ovlivnit také nesystémové faktory. Užívání jazyka zkoumáme na základě autentického jazykového materiálu, který bude získán při terénním výzkumu.
Výzkum se soustředí na dvojjazyčné osoby dvou generací, jejichž biografie formovaly rozličné historické podmínky: 1. starší generace, která žije v Polsku na dříve německém území; 2. prostřední generace, která se narodila na tomto nyní již polském území, ale nyní žije v Německu. Studie proto bude zahrnovat osoby, které patří do dvou generací, pocházejí ze stejných rodin nebo ze stejných lokálních komunit, ale žijí v rozdílných jazykových prostředích.
V rámci projektu je plánováno také uskutečnění a vyhodnocení interview s českými mluvčími v Německu, které se stanou součástí celkového projektu.
Empirický materiál získaný v rámci projektu bude ve formě lingvistického korpusu zpřístupněn také dalším vědcům. Jazykové biografie budou analyzovány se zřetelem na pořadí a podmínky osvojování jazyků, jejich funkční rozložení a emoční vazby mluvčích k jednotlivým jazykům.
V závěrečné fázi výzkumu proběhne korelace analýzy užívání morfosyntaktických replikací a jazykových biografií a interpretace souvislostí mezi nimi.
Výsledky výzkumu budou signifikantním přínosem pro porozumění jazykovému kontaktu a – především ve vztahu k jazykovým biografiím – pro kulturní antropologii, etnologii a porozumění národním menšinám.
